0 CZK

Geometrickou řadou mizí jehličnany.

Podle lesních hospodářů je Kraj Vysočina před historicky nejrozsáhlejší kůrovcovou kalamitou, která ničí jehličnaté lesy. V případě Vysočiny je až 70% lesů tvořeno smrkem, který je nyní vážně ohrožen. Nejvážnější situace je na okresech Třebíč a Jihlava, problémy jsou hlášeny už i z Havlíčkobrodska. „Řešení aktuálního problému způsobeného přemnožením kůrovce zdaleka přesáhlo možnosti kraje. Jsme v situaci, kdy na Vysočině hrozí rozpad většiny starších smrkových porostů. Nemluvím o řádech desítek let, ale o současnosti. Náš střízlivý odhad je, že likvidace kůrovcové kalamity jen na Vysočině přijde na pět miliard korun. Vláda by měla začít hledat rezervy, ze kterých budeme moci vlastníkům lesů hradit ztráty vzniklé kalamitou, náklady nejen na odtěžení, ale i na novou výsadbu a péči o les. Tento problém už přestal být záležitostí pouze vlastníků lesů, čelem se k němu musí postavit i stát,“ říká hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Stromy na Vysočině ničí kůrovec

Důsledkem současného stavu – plošného napadení smrkových lesů kůrovcem je nedostatek kapacit na těžbu, přiblížení a odvoz dřeva a absolutně přesycený trh se dřevem, cena dřeva padlá na absolutní minimum, přetížení lesního personálu a v neposlední řadě také rezignace drobných vlastníků na zamezení šíření kůrovce. „Přitom je zásadní, aby šíření škůdce bylo zamezeno ještě před dokončením jeho vývoje a samotným výletem. Proto apelujeme na vlastníky lesů, aby soustavně vyhledávali postižené stromy a prováděli jejich včasnou těžbu,“ říká Jiří Bartoš z oddělení lesního hospodářství Krajského úřadu Kraje Vysočina. V současné době je na Vysočině nutno vytěžit nejméně 1 milionu kubíků kůrovcem napadeného dřeva. Jen v Kraji Vysočina je na 50 tisíc vlastníků lesů, i větší zkušení majitelé nebo hospodáři poukazují na neúnosnou situaci, na limity čerpání dosavadních dotací, na trhu začínají chybět i sazenice. Právě proto mnozí vlastníci, mimo jiné i Lesy České republiky v letošním roce zintenzivní sběr semen.

Kalamitní štáb svolávaný hejtmanem Kraje Vysočina Jiřím Běhounkem, respektive odborná pracovní skupina řešící kůrovcovou kalamitu na Vysočině pracuje od dubna letošního roku. Její členové budou požadovat po národních orgánech vytvoření razantního ekonomického nástroje např. v podobě podpory nové výstadby motivačními sazbami na hektar, zjednodušení dotačních řízení, neboť nejmenší vlastníci nemají znalosti dotačních řízení a v tuto chvíli už nejsou k dispozici téměř žádné volné kapacity odborníků na lesnictví i na dotace, navíc státní dotace jsou natolik limitující, že se na 74% lesů vůbec nevztahují. Po příslušných ministerstvem bude požadováno navýšení kapacit vlakových vagónů, jen na Vysočině v srpnu chyběla kapacita 150 vozů. Kraj jako správce komunikací si uvědomuje, že těžba se zásadním způsobem podepíše i na technickém stavu komunikací, dalekosáhlejší dopady to však bude mít na obecní komunikace. I v tomto případě bude třeba nalézt odpovídající zdroj kompenzací.

Odborníci upozorňují, že pokud se nezmění stav a intenzita srážek, situace se výrazně nezlepší a další dva až tři roky bude gradovat. Kraj Vysočina v roce 2017 nabídl soukromým vlastníkům lesů dotace ve výši 25 miliónů korun na pořízení a vysazení pestřejší druhové skladby.

Zajímavosti:
Jeden napadený, neošetřený strom je podle kondice lesa zdrojem nebezpečí pro dalších 5 – 10 stromů.
Jeden napadený strom je nositelem 40 – 200 tisíc jedinců kůrovce.
Přirozenou hrozbou pro kůrovce jsou houby a plísně, jejich účinnost roste pokud je teplá vlhká zima.

Jiří Bartoš, odbor životního prostředí a zemědělství Krajský úřad Kraje Vysočina
FOTO: ARCHIV KÚ KRAJE VYSOČINA

Domů

Přidat komentář

inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.