0 CZK

www.trebic.news

KULTURNÍ A SPOLEČENSKÝ MAGAZÍN

Záchrana ohrožených lokalit s modráskem bahenním.

Denní motýl modrásek bahenní žije jen tři až pět dnů, během kterých se musí spářit a naklást vajíčka. Ke svému životu a vývoji bezpodmínečně potřebuje přítomnost rostlin krvavec toten a mravenců žahavých, jejichž larvami se housenka motýla živí. „Motýla dravce, který žije jedním z nejsložitějších životních cyklů, najdeme na Vysočině už pouze přibližně na pěti lokalitách a jeho výskyt v posledních letech stále mírně klesá v důsledku rozsáhlého odvodňování luk nebo nevhodně prováděným sečím,“ popisuje stav v Kraji Vysočina radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství Martin Hyský.
Modrásek bahenní se vyskytuje na Vysočině například v Národní přírodní rezervaci Mohelenská hadcová step, v přírodní rezervaci Niva Doubravy a v přírodní památce Na Ostrážné, která byla v návaznosti na priority evropské ochrany přírody vyhlášena zejména s ohledem na modráska bahenního.
Modráskovití - Ilustrační foto
MODRÁSKOVITÍ          ILUSTRAČNÍ FOTO  - PIXABAY
Životně důležité pro jeho existenci jsou louky s dominancí rostliny krvavec toten, která je pro modráska bahenního jedinou živnou rostlinou. „Samice klade v průběhu léta do plně rozvitých květenství krvavce totenu obvykle dvě až tři vajíčka, ze kterých se asi po týdnu líhnou housenky. Housenka modráska je velmi drobná a po vylíhnutí se živí krátkou dobu cca dva až tří týdny na květech krvavce. Po uplynutí této doby housenky padají na zem, kde bezbranně leží a čekají, až budou objeveni dělnicemi mravenců žahavých. V případě, že housenku odnese jiný druh mravenců nebo není nalezena mravenci vůbec, housenka uhyne. Housenky během čekání vylučují ze zadečku směs cukrů a aminokyselin, které jsou velmi podobné feromonům, které produkují larvy mravence. Tvar a vůně feromonu housenky mravence natolik zmatou, že je odnesou mezi své vlastní potomstvo do mraveniště, kde se modrásek začne od podzimu do následujícího léta živit larvami hostitelských mravenců, popřípadě jsou dokrmovány mravenčími dělnicemi. Začátkem léta se housenky zakuklí a po vylíhnutí už kuklu opouští dospělý motýl,“ popisuje životní cyklus modráska bahenního Jakub Morava z krajského odboru životního prostředí a zemědělství.
Ačkoliv motýl patří mezi modrásky, jeho základní barva je tmavohnědá. Motýl ale není svému jménu úplně „nevěrný“, samec má na lícní straně křídel modrý nádech, u samičky, která je zbarvená nenápadněji, je ale tento nádech jen občas lehce patrný.
Nové budoucí populace modráska bahenního může zachránit změna v obvyklém provádění seče na jeho živných loukách. Ideální termín první seče je do poloviny června, druhou seč je vhodné realizovat až v druhé polovině září. Nejlepším řešení je tzv. mozaikovitá seč, tedy ponechání některých ploch neposečených. Podobně bude po dohodě s městem Jihlava pečováno i o 12,5 hektarovou lokalitu v katastru Starých Hor.
Jakub Morava, odbor životního prostředí a zemědělství
Krajský úřad Kraje Vysočina

Inzerce

Inzerce
Inzerce

Pole s hvězdičkou * jsou povinná.

Přidat komentář

Přehled komentářů

    Napište první komentář!

KNIHY

STAROSTA JOSEF VANĚK

Knížka autorky Sabiny Lászlové, studentky druhého ročníku Gymnázia Třebíč, shrnuje život starosty…

skladem

STAROSTA JOSEF VANĚK
Cena:
130 CZK

Do košíku

POVÍDÁNÍ

Knížka Povídání vyšla v roce 2015 v den sedmnáctých autorčiných narozenin a nabízí rozhovory vedené…

skladem

POVÍDÁNÍ
Cena:
80 CZK

Do košíku

ANTONÍN KALINA

Svět zná jména Nicholase Wintona či Oskara Schindlera, příběhy jejich nesmazatelného podílu na…

skladem

ANTONÍN KALINA
Cena:
120 CZK

Do košíku

TŘEBÍČSKO

EDU CELKOVÝ POHLED

V EDU obnovili výrobu...

ČEZ právě ukončil odstávku pro plánovanou výměnu paliva a obnovil výrobu elektřiny na čtvrtém bloku Jaderné elektrárny Dukovany...

Více

EDU SVÍTÍ MODŘE

Modrým nasvícením...

Obě jaderné elektrárny Dukovany i Temelín se společně s dalšími regiony ČEZ připojí ke kampani „Česko svítí modře“...

Více →

REALIZACE SPOUŠTĚNÍ RÁMU NA SNÍMÁNÍ

Pilotní projekt kontroly...

Odborníci z JE Dukovany pomocí speciálního snímacího zařízení, provedli pilotní kontrolu korozivzdorné (nerezové) výstelky ...

Více →

NÁŠ VÝBĚR

REKLAMA

REKLAMA
REKLAMA

PODCASTY

  • Podklášteří

    21. 3. 2021

    Podívejme se na Podklášteří očima doktora Františka Dvorského, středoškolského profesora, přírodovědce a vlastivědného pracovníka. Vrátíme se však do roku 1906, kdy Musejní spolek vydal pod Dvorského redakcí místopis Vlastivěda moravská...

Archív